Stínování pedagogů v zahraničí

Z druhého projektu Erasmus+ Sport spojuje mohli naši pedagogové vyrazit do Lucemburska, Polska, Švédska a na Island. S jejich zkušenostmi a fotografiemi se můžete seznámit v následujících příspěvcích:

Padlet z Lucemburska

Padlet z Islandu

Padlet z Polska

Padlet ze Švédska

Stínování na Evropské škole v Lucemburku Kde se potkává tradice s desítkami jazyků a špičkovým zázemím V rámci profesního rozvoje navštívily učitelky naší ZŠ Vlasta Krejčířová a Eva Levinská Evropskou školu v Lucemburku, kde absolvovaly týdenní stínování. Tento obrovský vzdělávací komplex, určený primárně pro děti zaměstnanců evropských institucí, nabízí fascinující pohled na to, jak funguje vzdělávání v mezinárodním měřítku. Jazykový babylon a systém výuky Škola je rozdělena do mnoha jazykových sekcí – od anglické a francouzské až po finskou, řeckou a dokonce lotyšskou, celkem je jich 11. Žáci zde mají svůj mateřský jazyk jako prioritní, ale postupně si k němu přibírají čtyři další cizí jazyky. Výuka probíhá spíše tradiční „frontální“ formou a klade velký důraz na disciplínu. Překvapila nás absence digitálních technologií: mobilní telefony jsou v hodinách zakázány (s výjimkou vyhledávání slovíček) a žáci pracují s elektronickými učebnicemi v kombinaci s klasickými papírovými materiály, které si sami kupují. Škola jako město ve městě Areál školy je obrovský, což klade nároky na žáky i učitele – přestávky trvají pouhých 5 minut a přechody mezi budovami vyžadují svižné tempo. Žáci se na druhém stupni nepřezouvají a mnozí z nich nosí veškeré pomůcky celý den s sebou v batohu. Výuka probíhá od 8:20 až do 16:00, přičemž družina je dětem k dispozici až do 19. hodiny večer. Gastronomické zázemí školy připomíná spíše univerzitní kampus. Kromě hlavní jídelny (kde menu vyjde do 8 eur) mohou studenti využít cafeterii s bohatou nabídkou wrapů, salátů a ovoce, nebo dokonce foodtruck s rychlým občerstvením. Financování a prestiž Evropská škola má specifický model financování. Zatímco zaměstnanci EU školné neplatí a zaměstnanci NATO hradí cca 30 %, pro ostatní zájemce je studium zpoplatněno plnou částkou, která se může pohybovat kolem 7 000 – 10 000 EUR ročně. To ostře kontrastuje s běžnými lucemburskými státními školami, které jsou pro občany bezplatné. Prevence a podpora studentů Škola využívá finský program KiVa proti šikaně a aktivně zapojuje studenty do tzv. Peer mediation clubu, kde se sami žáci učí komunikovat a řešit konflikty mezi svými vrstevníky. Zajímavostí je i administrativní podpora: každá třída má svého administrátora, který řeší omluvenky a komunikaci s rodiči, čímž uvolňuje ruce učitelům. Učitelský život v Lucemburku Učitelé jsou do školy vysíláni svými vládami na omezenou dobu (maximálně 9 let). Pedagogický sbor je tak velký (čítá přes 200 učitelů), že se kolegové z různých jazykových sekcí často ani neznají. Zajímavostí je, že plat učitele na druhém stupni zde začíná na částce mezi 6 000 a 8 000 EUR. Návštěva Evropské školy v Lucemburku pro nás byla velkou inspirací a potvrzením, že i v moderním světě má své místo řád, jazyková vybavenost a osobní odpovědnost studentů.

Stínování na Evropské škole v Lucemburku

Kde se potkává tradice s desítkami jazyků a špičkovým zázemím

V rámci profesního rozvoje navštívily učitelky naší ZŠ Vlasta Krejčířová a Eva Levinská Evropskou školu v Lucemburku, kde absolvovaly týdenní stínování. Tento obrovský vzdělávací komplex, určený primárně pro děti zaměstnanců evropských institucí, nabízí fascinující pohled na to, jak funguje vzdělávání v mezinárodním měřítku.

Jazykový babylon a systém výuky

Škola je rozdělena do mnoha jazykových sekcí – od anglické a francouzské až po finskou, řeckou a dokonce lotyšskou, celkem je jich 11. Žáci zde mají svůj mateřský jazyk jako prioritní, ale postupně si k němu přibírají čtyři další cizí jazyky. Výuka probíhá spíše tradiční „frontální“ formou a klade velký důraz na disciplínu. Překvapila nás absence digitálních technologií: mobilní telefony jsou v hodinách zakázány (s výjimkou vyhledávání slovíček) a žáci pracují s elektronickými učebnicemi v kombinaci s klasickými papírovými materiály, které si sami kupují.

Škola jako město ve městě

Areál školy je obrovský, což klade nároky na žáky i učitele – přestávky trvají pouhých 5 minut a přechody mezi budovami vyžadují svižné tempo. Žáci se na druhém stupni nepřezouvají a mnozí z nich nosí veškeré pomůcky celý den s sebou v batohu. Výuka probíhá od 8:20 až do 16:00, přičemž družina je dětem k dispozici až do 19. hodiny večer.

Gastronomické zázemí školy připomíná spíše univerzitní kampus. Kromě hlavní jídelny (kde menu vyjde do 8 eur) mohou studenti využít cafeterii s bohatou nabídkou wrapů, salátů a ovoce, nebo dokonce foodtruck s rychlým občerstvením.

Financování a prestiž

Evropská škola má specifický model financování. Zatímco zaměstnanci EU školné neplatí a zaměstnanci NATO hradí cca 30 %, pro ostatní zájemce je studium zpoplatněno plnou částkou, která se může pohybovat kolem 7 000 – 10 000 EUR ročně. To ostře kontrastuje s běžnými lucemburskými státními školami, které jsou pro občany bezplatné.

Prevence a podpora studentů

Škola využívá finský program KiVa proti šikaně a aktivně zapojuje studenty do tzv. Peer mediation clubu, kde se sami žáci učí komunikovat a řešit konflikty mezi svými vrstevníky. Zajímavostí je i administrativní podpora: každá třída má svého administrátora, který řeší omluvenky a komunikaci s rodiči, čímž uvolňuje ruce učitelům.

Učitelský život v Lucemburku

Učitelé jsou do školy vysíláni svými vládami na omezenou dobu (maximálně 9 let). Pedagogický sbor je tak velký (čítá přes 200 učitelů), že se kolegové z různých jazykových sekcí často ani neznají. Zajímavostí je, že plat učitele na druhém stupni zde začíná na částce mezi 6 000 a 8 000 EUR.

Návštěva Evropské školy v Lucemburku pro nás byla velkou inspirací a potvrzením, že i v moderním světě má své místo řád, jazyková vybavenost a osobní odpovědnost studentů.

Job shadowing na Islandu v rámci programu Erasmus+ Ve dnech 12. – 19. 4. 2026 jsem měla jedinečnou příležitost zúčastnit se v rámci projektu Erasmus+ „Sport spojuje, společně to zvládneme“ job shadowingu na základní škole Flataskóli na Islandu, nedaleko Reykjavíku. Flataskóli je základní škola s dlouholetou tradicí, která patří mezi nejstarší vzdělávací instituce v oblasti Garðabær, přibližně 14 km od Reykjavíku. Školu navštěvuje přibližně 330 žáků ve věku od 6 do 12 let a působí zde kolem 70 pedagogických i nepedagogických pracovníků. Škola je postavena na hodnotách důvěry, stability, bezpečí a spokojenosti žáků. Velký důraz je zde kladen na příjemné školní klima, pozitivní vztahy a individuální přístup ke každému dítěti. Během celého týdne jsem měla možnost každodenně navštěvovat výuku, pozorovat práci učitelů a seznamovat se s metodami výuky i celkovým stylem vzdělávání na Islandu. Velmi inspirativní pro mě bylo sledovat, jak škola pracuje s různorodými metodami výuky, propojuje žáky do skupin a podporuje jejich samostatnost i vzájemnou spolupráci. Velkým přínosem pro mě byly také rozhovory s dětmi. Zajímavostí bylo setkání se dvěma žáky původem z České republiky, kteří se na Island přestěhovali již ve třech letech. Bylo velmi milé slyšet jejich příběh a vidět, jak přirozeně jsou součástí místního školního prostředí. Nejvíce mě však oslovil přístup školy k formativnímu hodnocení, které je zde přirozenou součástí každodenní výuky. Učitelé žákům pravidelně poskytují zpětnou vazbu, vedou je k sebehodnocení a pomáhají jim uvědomovat si vlastní pokrok v učení. Tento způsob práce mě velmi inspiroval a věřím, že mnoho podnětů využiji i ve své pedagogické praxi. Velké poděkování patří ZŠ a MŠ Horní Moštěnice, která mi umožnila tuto cennou zkušenost získat a podpořila mě v profesním rozvoji. Zároveň bych chtěla z celého srdce poděkovat programu Erasmus+ za tuto mimořádnou příležitost. Jsem velmi vděčná, že jsem mohla načerpat inspiraci v zahraničí, poznat jiný vzdělávací systém a přivézt si mnoho nových nápadů pro další práci s našimi žáky. Martina Chodilová

Job shadowing na Islandu v rámci programu Erasmus+

Ve dnech 12. – 19. 4. 2026 jsem měla jedinečnou příležitost zúčastnit se v rámci projektu Erasmus+ „Sport spojuje, společně to zvládneme“ job shadowingu na základní škole Flataskóli na Islandu, nedaleko Reykjavíku.

Flataskóli je základní škola s dlouholetou tradicí, která patří mezi nejstarší vzdělávací instituce v oblasti Garðabær, přibližně 14 km od Reykjavíku. Školu navštěvuje přibližně 330 žáků ve věku od 6 do 12 let a působí zde kolem 70 pedagogických i nepedagogických pracovníků. Škola je postavena na hodnotách důvěry, stability, bezpečí a spokojenosti žáků. Velký důraz je zde kladen na příjemné školní klima, pozitivní vztahy a individuální přístup ke každému dítěti.

Během celého týdne jsem měla možnost každodenně navštěvovat výuku, pozorovat práci učitelů a seznamovat se s metodami výuky i celkovým stylem vzdělávání na Islandu. Velmi inspirativní pro mě bylo sledovat, jak škola pracuje s různorodými metodami výuky, propojuje žáky do skupin a podporuje jejich samostatnost i vzájemnou spolupráci.

Velkým přínosem pro mě byly také rozhovory s dětmi. Zajímavostí bylo setkání se dvěma žáky původem z České republiky, kteří se na Island přestěhovali již ve třech letech. Bylo velmi milé slyšet jejich příběh a vidět, jak přirozeně jsou součástí místního školního prostředí.

Nejvíce mě však oslovil přístup školy k formativnímu hodnocení, které je zde přirozenou součástí každodenní výuky. Učitelé žákům pravidelně poskytují zpětnou vazbu, vedou je k sebehodnocení a pomáhají jim uvědomovat si vlastní pokrok v učení. Tento způsob práce mě velmi inspiroval a věřím, že mnoho podnětů využiji i ve své pedagogické praxi.

Velké poděkování patří ZŠ a MŠ Horní Moštěnice, která mi umožnila tuto cennou zkušenost získat a podpořila mě v profesním rozvoji.

Zároveň bych chtěla z celého srdce poděkovat programu Erasmus+ za tuto mimořádnou příležitost. Jsem velmi vděčná, že jsem mohla načerpat inspiraci v zahraničí, poznat jiný vzdělávací systém a přivézt si mnoho nových nápadů pro další práci s našimi žáky.

Martina Chodilová

🏫 Jobshadowing v Polsku přinesl nové zkušenosti Pedagožky Helena Krajčovičová a Magdaléna Ludvová se zúčastnily jobshadowingu na Základní škole Jana Pavla II. v polském Luboni. Během týdenního pobytu navštěvovaly výuku na 1. stupni základní školy i školní družinu, kde měly možnost sledovat každodenní chod školy a získávat cenné poznatky o fungování vzdělávacího systému v jiné zemi. Zaměřily se především na metody práce s diferencovanou třídou a přístup k inkluzivnímu vzdělávání. Aktivně se zapojovaly do výuky formou náslechů, diskutovaly s místními pedagogy a sdílely vzájemné zkušenosti z pedagogické praxe. Součástí programu bylo také poznávání polské kultury a historie, což přispělo k celkovému obohacení celé pracovní cesty. Jobshadowing přinesl nové poznatky o organizaci školního dne, včetně směnného provozu, o obsahu učiva v jednotlivých ročnících i o využívaných výukových metodách a přístupech k inkluzivnímu vzdělávání.

🏫 Jobshadowing v Polsku přinesl nové zkušenosti

Pedagožky Helena Krajčovičová a Magdaléna Ludvová se zúčastnily jobshadowingu na Základní škole Jana Pavla II. v polském Luboni. Během týdenního pobytu navštěvovaly výuku na 1. stupni základní školy i školní družinu, kde měly možnost sledovat každodenní chod školy a získávat cenné poznatky o fungování vzdělávacího systému v jiné zemi.

Zaměřily se především na metody práce s diferencovanou třídou a přístup k inkluzivnímu vzdělávání. Aktivně se zapojovaly do výuky formou náslechů, diskutovaly s místními pedagogy a sdílely vzájemné zkušenosti z pedagogické praxe.

Součástí programu bylo také poznávání polské kultury a historie, což přispělo k celkovému obohacení celé pracovní cesty.

Jobshadowing přinesl nové poznatky o organizaci školního dne, včetně směnného provozu, o obsahu učiva v jednotlivých ročnících i o využívaných výukových metodách a přístupech k inkluzivnímu vzdělávání.

Inspirace ze severu: Jak se učí v švédském Jönköpingu? Nedávno jsme měli jedinečnou příležitost nahlédnout pod pokličku švédského vzdělávacího systému během jobshadowingu v Jönköpingu. Hostila nás škola, která se od těch našich liší už svou strukturou: jönköpingskou Junedalsskolan navštěvuje 850 žáků, ale pouze ze 7., 8. a 9. tříd, takže mají až 14 paralelek a např. 7. K není nic zvláštního. Management a diverzita Uřídit takový kolos vyžaduje precizní organizaci. O chod školy se stará přibližně 90 učitelů, které vede jedna ředitelka se čtyřmi zástupci. Samotné složení tříd je přirozeným odrazem moderní švédské společnosti: třídy jsou nesmírně různorodé, co se týče barev pleti i náboženského vyznání, a celkově v nich převažují chlapci nad dívkami. Aby se v tak velkém počtu lidí neztrácel řád, probíhají pravidelné „předmětovky“ a porady s ředitelkou. Každou středu ráno navíc vítají žáky na dvoře dva učitelé, často i za doprovodu hudby, což okamžitě nastavuje pozitivní atmosféru. Digitální minimalismus a vysoké židle Ačkoliv mají žáci na tři roky zapůjčené notebooky, švédské školy aktuálně procházejí zajímavou transformací – viděli jsme jasný odklon od digitálních technologií tam, kde to není nezbytné. Žáci píší obyčejnou tužkou a mobilní telefony odevzdávají hned ráno do k tomu určených boxů, které zůstávají uzamčeny v plechových skříních s kódovým zámkem a vyzvedává je učitel, který v daném dni učí ve třídě poslední hodinu. Po zazvonění si teenageři mobily rozeberou a ráno je box zase plný. Třídy jsou strohé, bez zbytečné výzdoby, a žáci sedí u vysokých lavic na židlích s dlouhými nožkami. A i když je nábytek jiný, jedna věc zůstává stejná jako u nás – i na těchto vysokých židlích se žáci (stejně jako ti naši) zvládají neustále houpat. Wellbeing a vztahy Pojem „wellbeing“ se ve Švédsku týká i pedagogů. Jednou týdně před poradou škola organizuje tzv. fiku, tedy odpolední svačinku ke kávě, většinou sladkou. Učitelé používají aplikaci pro zápis svých sportovních výkonů, vzájemně soutěží a na konci roku slavnostně vyhlašují vítěze. Tímto podporují zdravý životní styl a udržují si hladinu endorfinů. Možná i díky tomu zvládají občasnou nekázeň žáků v hodinách se stoickým klidem. Výkony některých narušitelů výuky si v ničem nezadaly s našimi v tomto oboru nejlepšími reprezentanty. Vztahy s žáky jsou založeny na respektu a přátelské atmosféře, žáci učitelům tykají a oslovují je jménem. Učitelé s dětmi komunikují i o osobních věcech mimo výuku a v případě vyrušování nezvyšují hlas. Zajímavý je systém placení obědů pro pedagogy v jídelně: pokud učitel obědvá společně s žáky, má jídlo zdarma, což je skvělý nástroj pro budování neformálních vztahů. V případě, že chce k obědu větší klid, obědvá v oddělené jídelně a za oběd si musí zaplatit. Strava je chutná, vždy je na výběr ze dvou jídel, kdy jedno je vegetariánské, vždy je k dispozici salátový bar, knäckebroty, máslo a mléko. Škola v pohybu: ping-pong, beach volejbal i orientační běh Pohyb je ve škole přítomen na každém kroku. V tělesné výchově (3 hodiny týdně) neexistuje dělení na chlapce a děvčata, celá třída cvičí společně. Škola má navíc bohaté zázemí pro volný čas: Vnitřní aktivity: Na chodbě před jídelnou je neustále obsazený pingpongový stůl. Venkovní areál: Žáci mají k dispozici hřiště na basketbal, beach volejbal i beach fotbal. Na betonovém hřišti mají nalajnované hřiště ve tvaru děleného čtverce, na kterém hrají nám neznámou kopací hru, při které se fotbalově zdokonalují v práci s balonem. Aktivní přestávky: Venku se vždy „válí“ nějaký míč, do kterého mohou žáci jen tak kopnout nebo si hodit na koš. Přestávky tráví žáci venku a bez dozoru učitelů. Zodpovědnost je na nich. Za týden jsme neviděly, že by se někdo pral, ničil majetek školy nebo se jinak nepřístojně choval. Neodbytně se tedy vkrádá otázka: Co děláme špatně, že naše žáky bez dohledu nechat nemůžeme? Nebo můžeme a je na čase přenést část odpovědnosti za jejich chování na ně? Tradice: Každý rok v květnu pořádá škola celoškolní závod v orientačním běhu. Ale účastní se také sportovních soutěží stejně jako to děláme my. Na lyžák nejezdí, sjezdovku mají deset minut od školy, tak někdy chodí lyžovat v rámci tělocviku. Netradiční předměty a umění ve veřejném prostoru Ve Švédsku naše kolegyně neměla možnost navštívit hodinu informatiky. Takový předmět na škole nebyl. Znalost digitálních technologií se tak nějak automaticky předpokládá. Dějepis, zeměpis, náboženství a politika jsou sdruženy do jednoho předmětu. Stejně tak přírodní vědy. Výuka probíhá v blocích a předměty jsou integrovány do logických celků (Sociální vědy, Science). Velký důraz je kladen na řemeslné dílny a umělecké vyjádření. V rámci projektu Normstorm žáci fotografují tabuizovaná témata dnešní mládeže. Jejich díla pak nevisí jen ve škole, ale i na veřejných místech – v muzeu, na nádraží nebo v obchodních domech, čímž škola aktivně vstupuje do veřejného prostoru. V květnu probíhají státní zkoušky – testy z matematiky, švédštiny a angličtiny a sociálních věd. Ze které části, resp. předmětu, to bude, zjistí cca 3 týdny před zkouškami. Může se tedy stát, že zeměpis měli v prvním čtvrtletí, pak půl roku ne, ale zkouška bude ze zeměpisu, jako to bylo letos. Závěrem: Švédská škola v Jönköpingu nám ukázala, že i velká instituce může fungovat s klidem, důvěrou v žáky a důrazem na jejich spokojenost. Je to inspirativní cesta, která ukazuje, že vzdělávání a wellbeing jdou ruku v ruce. Kromě konkrétních metodických postupů do svých hodin si tak odvážíme i spoustu podnětů a postřehů pro zlepšení celoškolního klima a nápady, jak pracovat na wellbeingu žáků i pedagogů. Děkujeme EU za možnost nechat se inspirovat a profesně posunout sebe i celou naši školu. Eva Levinská, Vlasta Krejčířová a Petra Mraznicová

Inspirace ze severu: Jak se učí v švédském Jönköpingu?

Nedávno jsme měli jedinečnou příležitost nahlédnout pod pokličku švédského vzdělávacího systému během jobshadowingu v Jönköpingu. Hostila nás škola, která se od těch našich liší už svou strukturou: jönköpingskou Junedalsskolan navštěvuje 850 žáků, ale pouze ze 7., 8. a 9. tříd, takže mají až 14 paralelek a např. 7. K není nic zvláštního.

Management a diverzita

Uřídit takový kolos vyžaduje precizní organizaci. O chod školy se stará přibližně 90 učitelů, které vede jedna ředitelka se čtyřmi zástupci. Samotné složení tříd je přirozeným odrazem moderní švédské společnosti: třídy jsou nesmírně různorodé, co se týče barev pleti i náboženského vyznání, a celkově v nich převažují chlapci nad dívkami.

Aby se v tak velkém počtu lidí neztrácel řád, probíhají pravidelné „předmětovky“ a porady s ředitelkou. Každou středu ráno navíc vítají žáky na dvoře dva učitelé, často i za doprovodu hudby, což okamžitě nastavuje pozitivní atmosféru.

Digitální minimalismus a vysoké židle

Ačkoliv mají žáci na tři roky zapůjčené notebooky, švédské školy aktuálně procházejí zajímavou transformací – viděli jsme jasný odklon od digitálních technologií tam, kde to není nezbytné. Žáci píší obyčejnou tužkou a mobilní telefony odevzdávají hned ráno do k tomu určených boxů, které zůstávají uzamčeny v plechových skříních s kódovým zámkem a vyzvedává je učitel, který v daném dni učí ve třídě poslední hodinu. Po zazvonění si teenageři mobily rozeberou a ráno je box zase plný.

Třídy jsou strohé, bez zbytečné výzdoby, a žáci sedí u vysokých lavic na židlích s dlouhými nožkami. A i když je nábytek jiný, jedna věc zůstává stejná jako u nás – i na těchto vysokých židlích se žáci (stejně jako ti naši) zvládají neustále houpat.

Wellbeing a vztahy

Pojem „wellbeing“ se ve Švédsku týká i pedagogů. Jednou týdně před poradou škola organizuje tzv. fiku, tedy odpolední svačinku ke kávě, většinou sladkou. Učitelé používají aplikaci pro zápis svých sportovních výkonů, vzájemně soutěží a na konci roku slavnostně vyhlašují vítěze. Tímto podporují zdravý životní styl a udržují si hladinu endorfinů. Možná i díky tomu zvládají občasnou nekázeň žáků v hodinách se stoickým klidem. Výkony některých narušitelů výuky si v ničem nezadaly s našimi v tomto oboru nejlepšími reprezentanty.

Vztahy s žáky jsou založeny na respektu a přátelské atmosféře, žáci učitelům tykají a oslovují je jménem. Učitelé s dětmi komunikují i o osobních věcech mimo výuku a v případě vyrušování nezvyšují hlas. Zajímavý je systém placení obědů pro pedagogy v jídelně: pokud učitel obědvá společně s žáky, má jídlo zdarma, což je skvělý nástroj pro budování neformálních vztahů. V případě, že chce k obědu větší klid, obědvá v oddělené jídelně a za oběd si musí zaplatit. Strava je chutná, vždy je na výběr ze dvou jídel, kdy jedno je vegetariánské, vždy je k dispozici salátový bar, knäckebroty, máslo a mléko.

Škola v pohybu: ping-pong, beach volejbal i orientační běh

Pohyb je ve škole přítomen na každém kroku. V tělesné výchově (3 hodiny týdně) neexistuje dělení na chlapce a děvčata, celá třída cvičí společně. Škola má navíc bohaté zázemí pro volný čas:

Vnitřní aktivity: Na chodbě před jídelnou je neustále obsazený pingpongový stůl.

Venkovní areál: Žáci mají k dispozici hřiště na basketbal, beach volejbal i beach fotbal. Na betonovém hřišti mají nalajnované hřiště ve tvaru děleného čtverce, na kterém hrají nám neznámou kopací hru, při které se fotbalově zdokonalují v práci s balonem.

Aktivní přestávky: Venku se vždy „válí“ nějaký míč, do kterého mohou žáci jen tak kopnout nebo si hodit na koš. Přestávky tráví žáci venku a bez dozoru učitelů. Zodpovědnost je na nich. Za týden jsme neviděly, že by se někdo pral, ničil majetek školy nebo se jinak nepřístojně choval. Neodbytně se tedy vkrádá otázka: Co děláme špatně, že naše žáky bez dohledu nechat nemůžeme? Nebo můžeme a je na čase přenést část odpovědnosti za jejich chování na ně?

Tradice: Každý rok v květnu pořádá škola celoškolní závod v orientačním běhu. Ale účastní se také sportovních soutěží stejně jako to děláme my. Na lyžák nejezdí, sjezdovku mají deset minut od školy, tak někdy chodí lyžovat v rámci tělocviku.

Netradiční předměty a umění ve veřejném prostoru

Ve Švédsku naše kolegyně neměla možnost navštívit hodinu informatiky. Takový předmět na škole nebyl. Znalost digitálních technologií se tak nějak automaticky předpokládá. Dějepis, zeměpis, náboženství a politika jsou sdruženy do jednoho předmětu. Stejně tak přírodní vědy. Výuka probíhá v blocích a předměty jsou integrovány do logických celků (Sociální vědy, Science). Velký důraz je kladen na řemeslné dílny a umělecké vyjádření. V rámci projektu Normstorm žáci fotografují tabuizovaná témata dnešní mládeže. Jejich díla pak nevisí jen ve škole, ale i na veřejných místech – v muzeu, na nádraží nebo v obchodních domech, čímž škola aktivně vstupuje do veřejného prostoru. V květnu probíhají státní zkoušky – testy z matematiky, švédštiny a angličtiny a sociálních věd. Ze které části, resp. předmětu, to bude, zjistí cca 3 týdny před zkouškami. Může se tedy stát, že zeměpis měli v prvním čtvrtletí, pak půl roku ne, ale zkouška bude ze zeměpisu, jako to bylo letos.

Závěrem: Švédská škola v Jönköpingu nám ukázala, že i velká instituce může fungovat s klidem, důvěrou v žáky a důrazem na jejich spokojenost. Je to inspirativní cesta, která ukazuje, že vzdělávání a wellbeing jdou ruku v ruce. Kromě konkrétních metodických postupů do svých hodin si tak odvážíme i spoustu podnětů a postřehů pro zlepšení celoškolního klima a nápady, jak pracovat na wellbeingu žáků i pedagogů.

Děkujeme EU za možnost nechat se inspirovat a profesně posunout sebe i celou naši školu.

Eva Levinská, Vlasta Krejčířová a Petra Mraznicová

Lucemburk

Garðabær

Luboň

Jönköping